Konfucius 552-479 př.n.l.: I cesta dlouhá jeden rok začíná prvním krokem.

Procházka Prahou č. 3: Od Prašné brány přes Havelské město na Karlův most

12. ledna 2012 v 12:09 | Rea |  Česko
Procházka č. 3: Od Prašné brány přes Havelské město na Karlův most.
Vyjdeme od Prašné brány a kolem Pachtova paláce přejdeme na Ovocný trh, kde věnujeme pozornost Karolinu a Stavovskému divadlu, odtud jdeme Rytířskou ulicí. Pokračujeme na Uhelný trh a Martinskou ulicí ke kostelu sv. Martina ve zdi, do ulice Na Perštýně a Bartolomějskou ulicí do ulice Karoliny Světlé, kde stojí románská rotunda - kaple sv. Kříže, Betlémskou ulicí k Betlémské kapli a k Náprstkovu muzeu. Dále do Husovy ulice s kostelem sv. Jiljí a Clam-Gallasovým palácem. Potom zpět, odbočíme do Řetězové ulice k paláci pánů z Kunštátu a na Anenské náměstí. Pokračujeme Liliovou a Seminářskou ulicí na Mariánské náměstí-na východě Nová radnice, na severu Městská knihovna, na západě Klementinum. Projdeme jeho nádvořími a dostaneme se na Křižovnické náměstí. Než na ně vstoupíme, odbočíme vlevo na Smetanovo nábřeží a Lávku. Vrátíme se na Křižovnické náměstí se vzácnými památkami-kostelem sv. Salvátora, kostelem sv. Františka a Staroměstskou mosteckou věží s krásným výhledem na Karlův most a hradčanské panoráma. Procházku ukončíme prohlídkou Karlova mostu.

Ovocný trh s Kolovratským palácem
Železná ulice
Karolinum-sídlo pražské univerzity založené r. 1348 Karlem IV. Základem je gotický Rotlevův dům, který získal král Václav IV. a daroval jej Karlově koleji. Budova má velký historický význam. Působil zde jako rektor Jan Hus. Po porážce na Bílé hoře bylo Karolinum předáno jezuitům. R. 1718 bylo barokně přestavěno F. M. Kaňkou, který na průčelí do Železné ulice ponechal okno z r. 1687. Ve velké aule ze 17. století se dnes konají promoce a jiná slavnostní shromáždění.
Stavovské divadlo-klasicistní stavba z let 1781-1783 s původním názvem Nosticovo divadlo, ve které se hrálo zpočátku německy a italsky. Roku 1787 v něm byla světová premiéra Mozartovy opery Don Giovanni, roku 1834 premiéra české hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka s písní Kde domov můj, která se stala r. 1918 československou hymnou.

Rytířská ulice
Bývalý klášter karmelitánů-raně barokní stavba, postavená v letech 1671-1738 a v roce 1938 adaptovaná.
Původně Pražská městská spořitelna-novorenesanční budova z roku 1894.

Uhelný trh
Klasicistní kašna z r. 1797
Martinská ulice
Kostel sv. Martina ve zdi-označení "ve zdi" je z doby, kdy se kostel ocitl při opevnění Starého Města ve zdi městských hradeb. Na někdejším hřbitově byla pochována slavná sochařská rodina Brokoffů.
Na Perštýně
Bývalý Odborový dům-moderní architektura z r. 1925. Bývalé sídlo Veřejné bezpečnosti.
Bartolomějská ulice
Kostel sv. Bartoloměje-barokní stavba postavená při jezuitském konviktu v letech 1726-1731 podle projektu K.I.Dienzenhofera.
Bývalý jezuitský konvikt-po zrušení jezuitského řádu v něm byla zřízena tiskárna. Ve velkém sále se r. 1840 konal první český bál.
Ulice Karolíny Světlé
Rotunda sv. Kříže-jedna z nejstarších dochovaných románských staveb v Praze pocházející z 12. století.
Betlémské náměstí
Betlémská kaple-dnešní stavba je rekonstrukcí původní kaple, založené r. 1391, aby v ní bylo kázáno v jazyce českém. Byl v ní kazatelem od r. 1402 Mistr Jan Hus.
Dům u Halánků-dnes Náprstkovo muzeum-na západní straně náměstí.
Husova ulice
Kostel sv. Jiljí-od r. 1420 byl v rukou husitů jako farní kostel.
České vysoké učení technické-bývalý jezuitský seminář, od r. 1786 Česká stavovská inženýrská škola. Průčelí je barokní.
Clam-Gallasův palác-postaven v letech 1713-1719 nejvyšším maršálkem království českého Janem Václavem Gallasem.Sochy gigantů vytesal Matyáš B. Braun. Od r.1742 přešel objekt do majetku Filipa z Clamu.
Řětězová ulice
Lliliová ulice
Seminářská ulice
Mariánské náměstí
Z jižní strany uzavřeno zahradní zdí Clam-Gallasova paláce, ve které je kopie sochy Vltavy, lidově zvané Terezka z r. 1812, na východní straně budovou Nové radnice, na západě Klementinem a na severu Městskou knihovnou.
Nová radnice-stavba z r. 1912. Je zde kancelář pražského primátora.
Městská knihovna-moderní architektura z r. 1930.
Klementinum-bývalá jezuitská kolej postavená v letech 1653-1723. Dnes je tady Státní knihovna.
Smetanovo nábřeží
Vybudované v letech 1841-1845. Směřuje od mostu 1. máje na Křižovnické náměstí. Nabízí nejkrásnější pohled na hradčanské panoráma.
Pomník Františka Josefa I. (socha císaře odstraněna) - novogotická architektura
Palác Lažanských
Budova ve slohu nizozemské renesance (1895). V roce 1945 zde bylo velitelství Sovětské armády.
V domě č. 20 byla Slovanská kavárna, středisko revolucionářů a vlastenců v roce 1848.
Dům č. 22 stojí na místě zbořeného kostela sv. Jana Na zábradlí. Na průčelí pamětní deska s bustou J. V. Myslbeka, který zde žil a zemřel.
Karlovy lázně - dům z poloviny 19. století.
Novotného lávka
Staroměstská vodárenská věž - v tomto místě stojí vodárenská věž již od roku 1489. Několikrát změnila podobu, naposled po požáru r. 1878. Tehdy dostala nynější střechu a při úpravě průčelí věžní hodiny.
Smetanovo muzeum
Zřízeno v roce 1936 v budově pražské vodárny. Průčelí je zdobeno sgrafity od Františka Ženíška a Mikoláše Alše, zobrazujícími boj se Švédy na Karlově mostě r. 1648 a postavy pražských a švédských osobností, které se boje zúčastnily.
Křižovnické náměstí
vzniklo na předmostí Karlova mostu v 16. století.
Pomník Karla IV.-pomník císaře a krále Karla IV. s alegoriemi čtyř univerzitních fakult a postavami předních spolupracovníků Karla IV.- Arnošta z Pardubic, Jana Očka z Vlašimi, Beneše z Kolovrat a Matyáše z Arrasu, byl postaven r. 1848 k 500.výročí založení Karlovy univerzity.
Staroměstská mostecká věž-stojí již na prvním pilíři Karlova mostu. Byla dostavěna koncem 14. století za vlády Václava IV. podle návrhu Petra Parléře. Dílna Petra Parléře byla současně i tvůrcem sochařské výzdoby a portrétních plastik na východním průčelí věže, které představují vrchol českého gotického sochařství 14. století.
Nejvýše jsou umístěny sochy sv. Vojtěcha a Prokopa, patronů české země, pod nimi uprostřed socha sv.Víta, na stranách sedící Karel IV. a Václav IV. Sochařská výzdoba věže na západní straně byla zničena při švédském dobývání Prahy r. 1648. Tuto událost připomíná pamětní deska, zasazená na stěnu věže r. 1650.
Od roku 1621 bylo na věži vystaveno celých 10 let jako hrůzná výstraha 12 hlav českých pánů, rytířů a měšťanů popravených r. 1621 pro účast na stavovském odboji proti Habsburkům. V roce 1648 se se pražským měšťanům a studentům podařilo uhájit proti Švédům přechod přes most, při bouřích r. 1848 byly u věže barikády. Věže se také používalo jako vězení pro dlužníky; dodnes jsou na stěnách čitelné nápisy vězňů. Po 138 schodech můžeme vystoupit do horní místnosti, odkud se otevírá krásný pohled na Karlův most, Hradčany a Staré město.
Kostel sv. Salvátora- patřil jezuitům a byl součástí Klementina. V kryptě je pochován vlastenecký historik- jezuita Bohuslav Balbín (zemřel 1688) a protireformační kazatel-jezuita Antonín Koniáš.
Kostel sv. Františka Serafinského s bývalým klášterem křižovníků s červenou hvězdou- barokní architektura s nádhernou kupolí postavená v letech 1679-1689. Před vchodem socha Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. U nároží kostela stojí barokní vinařský sloup se sochou sv. Václava, který sem byl přenesen r. 1847 ze středu náměstí.
Pokračujeme prohlídkou Karlova mostu.

 


Aktuální články

Reklama